Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /data/web/virtuals/188087/virtual/www/domains/spickova.cz/plugins/system/maximenuckmobile/maximenuckmobile.php on line 97
Slovem a mečem | Hetéry

Hetéry

Hetéra je vznešené slovo pro placenou společnici - vzdělanou, sečtělou, vtipnou, okouzlující, pro kterou si dovolili ztratit srdce i ti nejvýznamnější muži. Někteří autoři kategorizují služebnice lásky ve starém Řecku dosti přísně a právě název hetéra si ponechávají pouze pro tu nejvyšší kastu. V románu je slovo hetéra používáno mnohem všeobecněji pro placenou společnici, ostatně, zdá se, že i mnozí antičtí autoři to tak dělali.

 Tak jak to vlastně s těmi prodejnými ženami bylo? V Athénách a většině Řecka byly nevěstince veřejně tolerovány a dohlíželi na ně městští úřednici, hlavně pro to, aby se řádně platily daně. Ve Spartě nevěstince tolerovány nebyly, ale v přilehlých městečkách se vyskytovaly a Sparťané o nich dobře věděli. Většina chudých prostitutek pracovala v nevěstinci v přístavech, kde nabízely své služby námořníkům a obchodníkům. V Athénách byly kromě přístavů nevěstince také v lidové čtvrti Kerameikos, zvláště podél Svaté cesty, která vedla k svatyni v Eleusíně. Všeobecně se považovalo za společensky mnohem přijatelnější se povyrazit s prostitutkou než svádět vdanou ženu. Služby obyčejné prostitutky stály asi tolik co večeře.

 Za dovedností navíc se připlácelo. Některé dívky se cvičily v umění hrát na píšťalu, tančit nebo dělat akrobatické kousky. Bývaly zvány na hostiny bohatých a po vystoupení si přivydělávaly milostnými službami. Udávalo se, že takové dívky se často rekrutovaly z odložených nemluvňat, což bylo v Athénách a vůbec v Řecku běžné. Rodiny mívaly většinou dvě děti, podobně, jako je tomu dnes u nás. Vedly je k tomu ekonomické důvody a antikoncepce byly nedokonalá. Bylo zákonem povoleno dítě odložit. Některé odložené děti zemřely, jiné si vzali lidé, kteří je chtěli adoptovat nebo - zřejmě častěji - z nich vychovat služebníky či otroky.

 Hetéry, které byly nejenom milenky, ale i společnice, se dostaly na výsluní díky vylučování manželek z veřejného života. Dívky mívaly většinou pouze základní vzdělání, i když mnohé z bohatších rodin uměly číst a psát, vzdělání se u nich dále nijak nepodporovalo. Jejich úkolem bylo starat se o domácnost a rodit muži právoplatné dědice. Proto, aby se jednalo o opravdového dědice, bývaly přísně hlídány a většinu života trávily uzavřené v domě. Jejich společenské styky byly omezené a politického života se nesměly účastnit. U mužů z vyšších vrstev se naopak vzdělání podporovalo a v manželce většinou nebyli schopni nalézt intelektuálního partnera. Hetéra se navíc musela mnohem víc snažit, aby si muže udržela a proto bývaly považovány za lepší společnice.

 Athénské ženy měly v době peloponéských válek mnohem méně svobody než před nějakými dvěma stoletími Sapfó a její žačky v akademii. Muž se mohl rozvést snadno a mezi společensky přijatelné důvody patřila nevěra a neplodnost. Žena mohla požádat o rozvod taktéž, ale přes úředního zástupce, který ji musel zastupovat. Důvodem mohlo být bití nebo jiné špatné zacházení. Na takové ženy se ale nahlíželo špatně a rozvody byly mnohem méně časté než později v Římě.

 Přestože ženy byly považovány za duševně slabší než muži, kněžky bývaly váženy a například Eleusínská mystéria dovolovala účast i ženám a některé z nich dosáhly poměrně vysokého stupně zasvěcení. Ženy také měly své vlastní slavnosti „Thesmoforie“, na které měli muži zakázaný přístup.

 Navzdory oblíbenosti héter a podřízenému postavení žen se v řecké literatuře objevují jak pevné manželské svazky jako u Odyssea a Pénelopé, tak silné ženské osobnosti jakými byly Sofoklova Antigona, Euripidova Médea nebo Aristofanova Lysistrata.

 Hétery bývaly často cizinky. K nejslavnějším patřila Aspasia z Milétu, která se zřejmě stala druhou Periklovou manželkou. Psalo se o ní, že je vzdělaná a hovoří otevřeně s muži. Periklés kvůli ní zavrhl první manželku, přestože s ní měl děti, což se stávalo zřídka. Společenské mínění proto bylo vůči Aspasii nevraživé, ba dokonce byla postavena před soud za nařčení, že se rouhá. Perikla stálo mnoho úsilí, aby ji osvobodili, prý se dokonce před soudem rozplakal. Přestože Periklés byl v té době nejvýznamnější státník, jejich děti nebyly automaticky považovány za rovnoprávné občany. Později jejich syn dostal od athénského sněmu výjimku, aby mohl velet loďstvu, ale výprava dopadla nešťastně a hněv lidu dopadl na něho, stejně jako na další velitele, kteří se bitvy zúčastnili a z rozhodnutí sněmu byli popraveni.

 Cenu těch nejdražších hetér určovala móda a mohly dosahovat úžasných částek. Traduje se, že Láis, když bývala na výsluní, žádala od řečníka Démosthena deset tisíc drachem za své služby. Démosthenes ji prý odmítl se slovy že „není ochoten si za deset tisíc drachem koupit jedno pokání.“ Jedna drachma v té době bývala denní mzda dělníka na veřejných stavbách.

 Jiné hetéry byly mnohem méně vybíravé. V literatuře se tak třeba dočteme o jedné hetéře, která se nabízela zákazníkům z okna. Viděla, že pod jejím oknem se prochází jistý Hérakleidés, který se jí zdál natolik zámožný, že ho hlasitě zvala k sobě. Když na její nabídky nereagoval, vyběhla z domu a snažila se ho přimět k návštěvě. Když ji muž odmítl, roztrhla mu rukáv a plivla do obličeje. Aby svou pomstu dokonala, vyběhla znova do domu a vylila mu z okna na hlavu nočník. Takže pod pojmem hetéra se mohly skrývat ženy rozličných schopností a úrovní.

Kde koupit knihu Slovem a mečem

Historický román Slovem a mečem v nakladatelství knihkupectví MILLENNIUM PUBLISHING s.r.o.

Knihu v roce 2010 vydalo nakladatelství MILLENNIUM PUBLISHING s.r.o.

Recenze