Efes
Efes, řecky také zvaný Efesos, byl již v 8. a 7. století př. n.l. významným městem, tedy ještě před dobou, než vzrostly ke své největší slávě Athény a Sparta. Kvetl tam obchod, umění i věda a rovněž odtamtud přicházely politické proudy a myšlenky, které ovlivňovaly pevninské Řecko. Efes byl původně královstvím a vládl v něm rod, odvozující svůj původ od Androka. Poslední král byl zbaven moci v 7 stol. př. n.l. povstáním. Po jeho vyhnání byla nastolena tyranida, tedy státní moc byla v rukou jednoho člověka. Za tyranidy Efes velmi prosperoval a kolem roku 600 př.n.l. přijel jeho zákony prostudovat i Solón, aby podle nich sestavil svůj proslulý zákoník v Athénách, který se stal základem pozdější athénské demokracie.
Vzhledem k tomu, že Efes ležel na maloasijském pobřeží, kde se střetávaly říše a kultury, jeho vládci se v průběhu času měnili. Nejprve si jej podmanil lýdský král Kroisos, který však nechal městu značnou samostatnost. Po jeho porážce ho ovládli Peršané a po úspěšném tažení Alexandra Velkého připadl do rukou Lýsimacha, vládce Pergamského království. Později připadl opět pod nadvládu Peršanů, tenkrát Seleucidské říše, která ale nakonec prohrála svůj souboj o vliv v této části světa s nově nastupující mocností, Římem. V době, kdy se odehrával román Bohové Efesu, bylo město řízeno místními šlechtici, archonty, nicméně spadalo pod nadvládu římské říše.
Střed města tvořil skoro kilometr dlouhý námořní přístav. Když nánosy bahna posunuly mořské pobřeží na západ, vplouvali do přístavu lodě dvěma kanály. Efes měl dvě náměstí dlážděná mramorem, divadlo pro 25 000 diváků, odean pro hudební vystoupení, stadion, gymnázia a palaistry pro sport a svou akropoli. Největší a nejvýznamnější stavbou byl Artemidin chrám, který se stal jedním ze sedmi divů světa.
Chrám stál v Efesu již od prehistorických časů, nicméně když byl v místě svatyně objeven zdroj podzemní vody, Efesané se rozhodli vybudovat jinde zcela nový, velkolepý chrám. Chrám nestál přímo ve městě, ale vně městských hradeb. Architekty se stali dva stavitelé z Kréty – Chersifron z Knóssu a jeho syn Metagenos. Stavba trvala 120 let a byla dokončena kolem roku 550 př. n.l.
Chrám byl 110 metrů dlouhý a 55 metrů široký a byl lemovaný po obou stranách dvouřadým sloupovím, které bylo ve své době převratnou novinkou – sloupy nebyly postaveny z vápence, ale ze skutečného mramoru a nebyly v klasickém dórském stylu, ale nahoře se zužovaly a vypadaly štíhlejší a elegantnější, tomu stylu se začalo říkat ionský. Chrám byl mnohem větší než Parthénon v Athénách a celkem ho podpíralo 125 sloupů. Vrchol štítu stál 25 metrů nad zemí a na něm stálo obrovské mramorové sousoší, které zřejmě představovalo Artemis s lukem a jelenem uprostřed družiny nymf. Ve středu chrámu stál oltář s cedrovou sochou bohyně, která měla pozlacený šat zdobený drahokamy. Sochu postavil Polykleitos z Argu, jehož návrh porazil v soutěži samotného Feidia z Athén.
První chrám byl zničen ohněm, který založil muž, jenž chtěl, aby jeho jméno vešlo do dějin a proto Efesané jeho jméno nikdy nevyslovovali. Stalo se to prý v den, kdy se narodil Alexandr Makedonský. Když Alexandr dobyl Malou Asii, přikázal chrám obnovit. Jeho architekt Deinokrates obkreslil původní plány, protože na nich nebylo co zlepšit. Efesané prý odmítli nabídku Alexandra, že zaplatí veškeré práce, když bude na chrámu deska s jeho jménem. Obnovu sloupů vedl sochař Skopás, který pracoval i na dalším divu světa – Mauzoleu v Halikranássu. Oltář vyzdobil Praxitelés. Chrám byl plně dokončen až dlouho po Alexandrově smrti – roku 250 př. n.l. V této druhé podobě stál i v době, kdy se odehrává román Bohové Efesu. Byl respektován i Římany a byl nejenom náboženským střediskem, ale i centrem obchodu s vlastním rozsáhlým hospodářstvím a bankou a dějištěm mnoha politických jednání.
Kde koupit knihu Bohové Efesu
Knihu v roce 2015 vydalo nakladatelství MILLENNIUM PUBLISHING s.r.o.
